Vliv zkrmování celé pšenice na výkon vykrmovaných brojlerů

09 listopadu 2016
-
3 minuty

Zdraví zvířat hraje klíčovou roli v chovu drůbeže a je nezbytným předpokladem pro vysokou produkci. Jedním ze způsobů, jak ovlivnit zdraví drůbeže chované ve velkokapacitních halách, je poskytnout drůbeži krmivo v ideální fyzikální struktuře. Požadovanou strukturu dosáhneme správným šrotováním a zpracováním surovin, zejména obilovin, granulací a případným následným drcením krmných směsí. Přitom výsledná velikost částic a homogenita směsí je pro drůbež velmi důležitá.

Kromě toho můžeme v drůbežím průmyslu, zejména v chovu brojlerových kuřat, pozorovat obnovený zájem o zkrmování celého pšeničného zrna. Krmení drůbeže celými zrny není nový koncept, ale byl již před 50-60 lety ve světě běžnou praxí.  Způsob zkrmování celého pšeničného zrna můžeme podle současné praxe rozdělit do tří kategorií, a to volný výběr, tj. ad libitum zkrmování celého zrna s jiným krmivem v oddělených krmítcích. Dále mixované krmivo, kdy jsou celá zrna smíchána s jiným krmivem, nejčastěji granulovaným.  Třetí kategorií je takzvané sekvenční krmení, kdy celé zrno a jiné krmivo jsou ve stejných krmítcích, ale v jinou dobu. Na schopnost drůbeže zvolit vyváženou stravu poukazuje mnoho autorů. U zkrmování celých zrn obilovin v dietě je popisována důležitá změna trávicího ústrojí, která má za následek lepší využití krmiva. Studie taktéž ukázaly zlepšený zdravotní stav hejn, která jsou celými zrny obilovin krmena. Celá zrna pšenice v dietě drůbeže podporují komenzální bakterie a limitují množení škodlivých bakterií. Zároveň může mít celé zrno efekt na prevenci kokcidiózy. Brojleři krmení dietou s podílem celých zrn pšenice mají v trusu mnohem nižší počty oocyst než kuřata vykrmovaná standardně šrotovanou a následně granulovanou krmnou směsí.

Efekt zkrmování celé pšenice na zažívací trakt

Při zkrmování podílu celé pšenice v dietě dochází k ovlivnění morfologie a fyziologie gastrointestinálního traktu. Nicméně efekt zkrmování celé pšenice na vývoj jednotlivých segmentů trávicího ústrojí není rovnocenný.

Žlaznatý žaludek: po zařazení celého zrna pšenice se nepodařilo prokázat změny ve váze tohoto orgánu. Nicméně studie prokázaly signifikantní snížení počtu dilatací proventrikulu.

Svalnatý žaludek: největší změny z celého trávícího systému jsou pozorovány právě u svalnatého žaludku, kdy dochází k rapidnímu a viditelnému zvětšení tohoto orgánu.

Slinivka břišní: obdobně zařazením celého zrna bylo prokázáno zvýšení hmotnosti pankreatu až o 20%.

Tenké střevo: většina studií neprokázala změnu v relativní váze a délce tenkého střeva u kuřat krmených podílem celých zrn pšenice. Jen u mála z nich byly zjištěny změny, avšak nebyla poskytnuta vysvětlení pro tato zjištění.

pH zažívacího traktu: při měření pH zažívacího traktu se zkrmováním celého zrna pšenice jsou pozorovány největší změny ve žlaznatém a svalnatém žaludku. Dochází k signifikantnímu poklesu pH v těchto orgánech. Některé studie ukázaly snížení pH i v dvanáctníku a lačníku, zatímco jiné studie snížení pH v lačníku a kyčelníku nepotvrzují.

Rychlost průchodu tráveniny zažívacím traktem: je známo několik faktorů, jako je velikost částic, viskozita tráveniny aj., které ovlivňují rychlost pasážování. Obecně lze říci, větší částice krmiva jsou v trávicím traktu déle, než částice jemné. Prodlužuje se doba zadržení.

Mikroflóra zažívacího traktu: zákaz používání antibiotických stimulátorů růstu (AGP) v krmivech pro drůbež vyvolal v Evropské unii ohromný tlak na krmivářský průmysl pro hledání životaschopných alternativ. Je nepravděpodobné, že jednoduchá a ekonomická náhrada za AGP je možná. Je evidentní, že je potřebný multifaktoriální přístup a celá zrna obilovin v dietách pro drůbež můžou být částí této strategie. Bylo prokázáno, že zařazení celého zrna pšenice do diet snížilo osídlení střeva salmonelou a klostridií perfringens. Také bylo u brojlerů ve 22. dnu života pozorováno, že drůbež krmená celou pšenicí měla více benefitní mikroflóry, vyšší počty laktobacilů, nižší počty koliformních bakterií v porovnání s brojlery krmenými kompletně mletou a granulovanou směsí. Singh (2013)

Na základě výše uvedených výsledku studií a faktů o zkrmování celého zrna a jeho vlivu na drůbež, můžeme očekávat do budoucna další vývoj tohoto systému krmení v našich podmínkách.

Systémy zkrmování celého zrna pšenice aplikovatelné u většiny farmářů v ČR: 

Pokud vyjdeme z výše uvedeného rozdělení, tak se u nás jedná o „Mixované krmivo“ celé zrno mixované s krmnou směsí nejčastěji granulovanou. Tento systém můžeme dále dělit dle reálného způsobu míchání: jedná se o ředění kompletní krmné směsi celými zrny, nebo řízené přidání celého zrna, kdy spolu peletovaná část a část celých zrn, nejčastěji pšenice, dohromady tvoří kompletní krmnou směs. Tento popsaný způsob má dvě formy aplikace. Zamíchání na farmě, kdy farmář disponuje vlastní pšenicí, od výrobce KS nakupuje doplňkové krmné směsi a dle přesného doporučení přidává celé zrno pšenice k jednotlivým doplňkovým směsím. Tento systém vyžaduje na farmě technické vybavení v podobě třetího sila u haly a většinou jednoduchého míchacího zařízení, které pšenici dle nastavení dávkuje.

Nebo se míchá ve VKS, kdy kompletní krmiva z konceptu zkrmování celého zrna, jsou vyráběna ve výrobních závodech přesným přídavkem celého čištěného zrna pšenice k přesně definovanému granulovanému koncentrátu. Vyrobený MIX je pak kompletním krmivem se stejnými živinovými parametry jako standardní granulované krmivo.

Výsledkem obou forem řízeného přidávání celého zrna pšenice je neředění živin krmiva, mikroprvků či antikokcidik, která jsou důležitá pro dosažení optimálních technických výsledků.

Závěrem můžeme zrekapitulovat efekt zkrmování celé pšenice na výkon vykrmovaných kuřat:

 S krmením celých zrn je obecně spojováno:

  • větší velikost svalnatého žaludku, výsledná velikost a nárůst aktivity svalnatého žaludku příznivě ovlivňuje drůbež a umožňuje jí lépe využívat živiny
  • snižuje se rychlost průchodu tráveniny
  • dochází k vyšší sekreci trávících enzymů
  • nižší pH v žaludcích
  • dochází ke snížení viskozity tráveniny
  • upravuje se stravitelnost škrobů
  • snižuje se počet škodlivých bakterií, zejména klostridií, kampylobakterů a bacteroide → z toho plyne nižší výskyt disbakterióz
  • upravuje se poměr vody k přijatému krmivu
  • zlepšuje se kvalita podestýlky,
  • dochází k nižšímu výskytu lézí na běhácích

Výsledkem pozitivních změn, v důsledku stimulace trávícího aparátu celým zrnem, je lepší zdravotní stav hejna, výrazně lepší konverze krmiva, která je snadno měřitelným parametrem, vyšší porážková hmotnost a v neposlední řadě v některých uvedených případech možnost snížení vstupních nákladů na krmiva. Zkrmováním celého zrna pšenice se proto začíná zabývat stále více výrobců krmiv. Na území bývalého Československa je to například společnost De Heus, která má již ve své nabídce krmiva pro brojlery s podílem celé pšenice.