De Heus staví solární park v JAR – investice do udržitelnosti a stability

Směrnice o podnikovém reportingu v oblasti udržitelnosti (CSRD) vytváří rámec pro standardy udržitelnostního reportingu napříč Evropskou unií. Firmy jsou podle ní povinny zveřejňovat nejen rizika, která jim hrozí v důsledku změny klimatu, ale také dopady, které samy způsobují na klima a společnost. Ve společnosti De Heus vnímáme udržitelnost jako klíčovou odpovědnost, nikoli jen jako povinnost vyplývající z legislativy. Stejně jako ostatní významné evropské firmy musí i skupina De Heus reportovat své kroky ke zmírnění klimatických dopadů v souladu s Pařížskou dohodou a cílem omezit globální oteplování na 1,5 °C.

„Ve společnosti De Heus jsme si pro naše vlastní provozy stanovili cíl snížit emise skleníkových plynů v rámci Scope 1 a Scope 2 o 42 %. Tento závazek vychází z nezávislého protokolu GHG a metodiky iniciativy Science Based Targets (SBTi). Scope 1 zahrnuje přímé emise, například z používání fosilních paliv, zatímco Scope 2 se týká nepřímých emisí z nakupované energie, jako je elektřina,“ vysvětluje Gertjan Verbeek. „Naše úsilí v oblasti udržitelnosti vychází z přesvědčení, že je třeba chránit planetu pro budoucí generace. Nejde jen o snižování emisí – jde o vytváření trvalých pozitivních dopadů. Proto investujeme do projektů, které mají skutečný význam na regionální úrovni, například v Africe a Asii, kde místní komunity pociťují dopady klimatických změn výrazněji než jinde.“

Jako mezinárodní technický projektový manažer ve společnosti De Heus se Gertjan podílí na analýze toho, jak mohou jednotlivé obchodní jednotky přispět k naplňování skupinových cílů v oblasti udržitelnosti. Následně poskytuje poradenství a podporu místním týmům při realizaci konkrétních projektů. „Ve spolupráci s jihoafrickou pobočkou jsme spustili projekt instalace 900 pozemních solárních panelů v našem výrobním závodě ve městě Modimolle,“ říká. „Panely ročně vyprodukují 930 MWh energie, což pokryje přibližně 45 % spotřeby elektřiny daného závodu. Očekáváme, že tím snížíme naši uhlíkovou stopu o 650 tun ekvivalentu CO₂.“

Kromě podpory firemních cílů v oblasti udržitelnosti prostřednictvím snížení spotřeby fosilních paliv přináší výroba solární energie i další výhody. „V Jihoafrické republice dochází poměrně často k výpadkům elektřiny. Dodávky jsou omezovány nebo zcela přerušovány i několikrát denně,“ vysvětluje Gertjan. „V těchto chvílích využíváme dieselové generátory, abychom pokryli energetické potřeby závodu. Solární park nám pomáhá zmírnit rizika spojená s výpadky proudu a umožňuje udržet provoz v chodu čistším a ekologičtějším způsobem než při využívání fosilních paliv.“

Udržitelnost a úspora nákladů jdou často ruku v ruce, ale v tomto případě nebyla podle mezinárodního technického manažera projektu hlavní motivací efektivita nákladů: „Na solární panely se například neposkytují žádné státní dotace. Navíc je elektřina v Jihoafrické republice stále relativně levná,“ podotýká.

„Přesto vždy existuje riziko, že ceny energií porostou, a navíc není zaručeno, že infrastruktura místní rozvodné sítě zůstane navždy stabilní. Schopnost nepřetržité výroby vlastní elektřiny z obnovitelných zdrojů nejen zvyšuje naši provozní odolnost, ale rovněž snižuje nejistotu směrem do budoucna. Je důležité, abychom mohli vyrábět a dodávat naše produkty pro výživu zvířat bez přerušení,“ dodává Gertjan. „Rozhodnutí o solárním parku bylo skutečně vedeno především snahou o snížení emisí skleníkových plynů a kontinuitu dodávek našim zákazníkům. Jedná se o rozumnou investici do naší dlouhodobé budoucnosti.“

K projektu úspěšně realizovaného kolegy z jihoafrické obchodní jednotky ve spolupráci s místními partnery uvádí: „Kromě dodavatelů, kteří se podíleli na procesu instalace, byli najati i zaměstnanci z místní komunity, kteří se starají o bezpečnost na staveništi a o čištění a údržbu panelů, což je vzhledem k suchým a prašným klimatickým podmínkám v Modimolle velmi důležité.“

Solární park v Modimolle je sice relativně malý projekt, ale podle Gertjana má potenciál vést k mnohem většímu snížení uhlíkové stopy společnosti De Heus. "V rámci tohoto pilotního projektu jsme se hodně naučili o byrokratickém procesu, který je spojen s žádostí o povolení k instalaci solárních panelů v tomto regionu. Doufáme, že tyto poznatky budeme moci uplatnit a zavést podobné projekty v některých našich dalších výrobních závodech v Jihoafrické republice, protože pro tento region je to dobré řešení. Slunečné klima je zde velmi příznivé a tradiční dodávky energie jsou do značné míry založeny na fosilních palivech, takže přechodem na solární energii můžeme ušetřit mnoho emisí skleníkových plynů."

De Heus využívá sílu slunce i v dalších regionech. Společnost například v současné době realizuje velký solární projekt v několika svých továrnách ve Vietnamu. "A na obnovitelné zdroje energie přecházíme i jinými způsoby. Podepsali jsme například dlouhodobé smlouvy na zelenou elektřinu z větrné farmy na moři a v našich nových továrnách využíváme místní zbytky biomasy," dodává.

„Sledujeme nové technologie, které mohou být přínosné v budoucnu, ale podobné projekty vyžadují více času na přípravu. Proto se zároveň neustále zamýšlíme nad tím, jak upravit a zefektivnit naše stávající vybavení tak, aby bylo udržitelnější. Je pro nás je klíčové vždy zvolit nejvhodnější udržitelné řešení pro danou situaci – tak, abychom mohli co nejrychleji a nejúčinněji snižovat uhlíkovou stopu spojenou s výrobou krmiv,“ uzavírá Gertjan.