V případě tohoto onemocnění byly ve Francii v roce 2010 zaznamenány první úhyny faremních králíků, kdy za příznaků moru uhynulo v několika chovech 25 % samic. Po urgentní vakcinaci bylo šíření zastaveno a vakcinace původní vakcínou byla tedy úspěšná. Poté se úhyny vyskytovaly u neočkovaných i očkovaných dospělých králíků a mláďat, účinnost používaných vakcín nebyla tak přesvědčivá jako dříve. Virus byl podrobně vědecky prozkoumán a označen jako varianta viru moru králíků - RHDV2.
Skupina kalicivirů (kam patří virus hemoragického onemocnění králíků – moru - RHD) je velmi variabilní. I u nás byla prokázána přítomnost virů podobných moru desítky let před prvním výskytem tohoto onemocnění. Současný klasický virus moru se na naše území dostal v roce 1988 pozemní východní cestou z Číny, kde se poprvé objevil roku 1984 u angorských králíků dovezených ze SRN. Různě modifikovaných typů viru může existovat mnoho, od zcela neškodných až po absolutně nebezpečné, vyvolávající rychlou smrt u vysokého (prakticky 100%) procenta infikovaných jedinců, což je případ klasického moru králíků.
Od prvního výskytu ve Francii se RHD2 postupně rozšířil do okolních zemí (Itálie Španělsko, Portugalsko a postupně do dalších zemí), naposledy byl hlášen ze Švédska, údajně i v Polsku a na Ukrajině, popsán byl i u divokých králíků v Austrálii. Dnes je nutno s touto variantou viru počítat v celé Evropě, byť například u nás nebyl zřejmě “oficiálně“ diagnostikován nebo potvrzen.
V průběhu letošního ledna se objevil obrovský nárůst této nové verze viru v Sasku a v Maďarsku.
Základní odlišnosti RHD2 od původního „klasického“ moru RHD:
- delší inkubační doba 4 – 9 dní (klasický 2 – 3 dny),
- delší průběh onemocnění 5 – 7 dnů, často za zřetelných příznaků (neklid nebo naopak apatie, nechutenství, zhoršené dýchání) - původní hlavně velmi rychlý úhyn bez viditelných klinických příznaků,
- úhyn v průměru 20 % králíků (rozmezí ztrát ovšem může být velmi široké 5 – 70%), u klasického moru prakticky 80 – 100% nakažených králíků uhyne, nález na orgánech je velmi podobný u obou forem – poškození jater, krváceniny v plicích a dalších orgánech ztráty i u králíčat ve věku 15 až 30 dnů věku, zatímco u klasického moru jsou mláďata rezistentní nejméně do šesti týdnů (někteří odborníci uvádějí, že v tomto raném věku proběhne onemocnění morem bez příznaků a vytvoří se imunita).
Právě poněkud „měkčí“ působení viru RHD2 v populaci králíků může napomáhat intenzivnímu šíření. Delší inkubační doba a celkově průběh nemoci, větší část přežívajících králíků, kteří mohou být nositeli viru (všeobecně se uvažuje o infekčnosti asi měsíc) může přispět k rozšiřování i na velké vzdálenosti. Ve Středozemí se dokonce zvažuje, zda již tento nový typ viru RHD nevytlačil ten původní.
V zemích s ekonomicky významnou produkcí králíků (Francie, Španělsko) jsou již vyvinuty účinné vakcíny (Filavac, Eravac). Na vývoji pracují i v dalších sousedních zemích. Naše farmaceutické firmy však zatím příliš nereagují. V krajním případě – po masívním výskytu a požadavku chovatelské praxe - by však mohla být zvažována výroba autovakcíny, u ní není tak složitý schvalovací proces a mohla by být k dispozici během několika týdnů.
DOPORUČENÍ – co dělat právě teď, dokud není k dispozici specifická vakcína proti RHDV2?
- U všech chovných králíků zajistit solidní, co nejlepší imunitu proti moru za použití dostupných vakcín (imunita se však nevytvoří u králíků postižených chronickým
- nebo i subklinickým onemocněním např. rýmou, pasteurelózou, kokcidiózou);
- chovné samice opakovaně revakcinovat – králíčata pak mají dostatek mateřských protilátek a budou pravděpodobně odolnější i proti novému typu viru,
- přenos viru moru se děje nejčastěji (mimo bezprostředního kontaktu s infikovaným králíkem) prostřednictvím prachu, což ovšem znamená vším, na čem
- mohou stopy prachu být – tedy úplně čímkoliv. Vhodné je zajistit opatření proti prašnosti v chovu a jeho pronikání z okolí;
- v případě podezřelých hromadných úhynů králíčat v hnízdech nebo očkovaných chovných králíků zajistit veterinární vyšetření a v případě potvrzení výskytu RHD2 postupně vytvořit tlak na dovoz nebo výrobu účinné vakcíny. Optimálním řešením by byla dostupná kombinovaná vakcíny proti oběma formám RHD.
