Návyk jalovic na dojící roboty

30 dubna 2019

V současné době pracuji jako specialista na výživu mléčného skotu pro robotické farmy ve společnosti De Heus a.s.. Častým tématem diskuze s farmáři je učení, návyk a seznámení jalovic s dojicím robotem, ještě v období před otelením. Ze své zkušenosti vím, že pokud nejsou jalovičky v době před otelením seznámeny se systémem robotické farmy a se samotným dojicím robotem, v drtivé většině případů se pro prvotelky, ale i pro samotný personál farmy, stává období krátce po porodu velmi nepříjemné a stresující.

Návyk v praxi

Při diskuzi s farmáři jsem vycházel pouze ze svých znalostí, nicméně jsem nikdy nebyl schopen podpořit svá tvrzení a názory objektivními daty. Pokud budete prohledávat vědeckou literaturu, která se zabývá tématem návyku jalovic na robotické systémy, zjistíte, že existuje minimum vědeckých prací na toto téma. Velmi zajímavým článkem o navykání jalovic na dojicí roboty je "Introduction of heifers to an automatic milking system" od autorky Sarah Widegren.

Z toho důvodu jsem se rozhodl udělat krátké porovnání. Na robotické farmě 1 není jalovicím věnována žádná péče ve smyslu učení a návyku na dojicího robota v době před otelením. Na farmě 2 mají jalovice před otelením možnost navštěvovat zařízení Lely Cosmix, které simuluje prostor dojicího robota a také je jim zde umožněn příjem granulované směsi. V porovnání farmy číslo 1 a 2 jsem se zaměřil na následující kritéria: zbytek krmiva, počet úspěšných dojení, počet neúspěšných dojení a odmítnutí přístupu zvířat do dojicího robota.

Zbytky krmiva

Zbytek krmiva je množství krmiva, které zvíře není schopné přijmout, ačkoliv na toto množství krmiva má nárok. Abychom si dokázali představit, co je zbytek krmiva, uvedu krátký příklad. Dojnice má v průběhu 24 hodin nárok na příjem 5 kg směsi v dojicím robotu. Toto zvíře navštívilo během 24 hodin dojicího robota 2krát a na každou návštěvu mu bylo přiděleno 2 kg směsi. Ovšem zvíře mělo v průběhu 24 hodin nárok na 5 kg směsi, tzn. že zbytek krmiva je 1 kg/24 hodin.

Z grafu 1 je patrné, že zvířata na farmě 1, kde jim není poskytnuta péče před otelením (seznámení se s dojicím robotem a se systémem robotické stáje), mají větší množství zbytků krmiva na zvíře a den ve srovnání s farmou 2. Rizika spojená s vyšším zbytkem krmiv (graf 1) se projeví jako vyšší riziko negativní energetické bilance zvířat a s ní spojené metabolické problémy a poklesem mléčné užitkovosti.

zbytky_krmiva.png

Graf 1: Zbytky krmiva

Počet úspěšných dojení

Úspěšné dojení je dojení, kdy je kráva s nárokem na dojení úspěšně a kompletně podojena v dojicím robotu. Z grafu 2 je patrné, že zvířata z farmy 2 vykazují vyšší četnost úspěšných dojení během jednotlivých dní laktace. Vyšší četnost úspěšných dojení bude mít v praxi několik pozitivních dopadů. Zvířata, která budou dojena v dojicím robotu častěji, budou mít z určitých fyziologických příčin vyšší nároky na živiny pro produkci mléka, což povede k vyššímu příjmu sušiny z krmiv, a to podpoří vyšší tvorbu mléka v mléčné žláze. Častější vyprázdnění mléčné žlázy bude mít také pozitivní efekt na její zdravotní stav.

pocet_uspesnych_dojeni.png

Graf 2: Počet úspěšných dojení

Počet odmítnutých dojení

Odmítnuté dojení je návštěva dojicího robota zvířetem, nicméně zvíře aktuálně nemá nárok na to, aby bylo podojeno. Daná dojnice je z dojicího robota vypuštěna do prostoru stáje. Z grafu 3 je patrné, že zvířata z farmy 2 vykazují po otelení vyšší zájem o dojicího robota. Důsledek vyššího počtu odmítnutých dojení na farmě 2 vede k vyššímu počtu uskutečněných dojení.

pocet_odmitnuti.png

Graf 3: Počet odmítnutých dojení

Neúspěšné dojení 

Neúspěšné dojení je dojení, kdy má zvíře nárok na to, aby bylo podojeno. Dojení je dojicím robotem zahájeno, nicméně z nějakého důvodu není dojení úspěšně dokončeno. Nekompletně podojené zvíře je vypuštěno zpět do prostoru stáje. Farma 1 má vyšší počet neúspěšných dojení oproti farmě 2. Vyšší počet neúspěšných dojení vede ke snížení volného času v dojicím robotu, což může být například limitem při navyšování stavu dojnic ve stáji a tím pádem i limitem pro vyšší množství podojených zvířat v průběhu 24 hodin.

pocet_neuspesnych_dojeni.png

Graf 4: Počet neúspěšných dojení

Závěr

Výsledky tohoto pozorování jsou ve shodě s již výše zmíněným pokusem Sarah Widegrenové, která také dospěla k závěru, že návyk jalovic na dojicí roboty a jejich seznámení se systémem robotické farmy má následně po otelení pozitivní vliv na velké množství ukazatelů, které mají pozitivní vliv na mléčnou užitkovost, zdravotní stav zvířat a celkové ekonomické zhodnocení chodu robotických farem.

Pokud se chcete k tomuto tématu dozvědět více, neváhejte se se mnou spojit.


Související témata: